Anti-branding: když značka nepotřebuje logo a stejně ji všichni poznají

Co vlastně znamená anti-branding?

Anti-branding není jen buzzword, ale způsob, jak se značky rozhodly kopnout do vlastního hnízda. V době, kdy se na nás valí miliony uhlazených log, nekonečné strategie a kampaně vypilované do posledního pixelu, začíná být dokonalost paradoxně neskutečně nudná. Anti-branding se proto vydává přesně opačným směrem: místo perfekcionismu staví na surovosti, místo uhlazených sloganů volí ironii, místo korporátní dokonalosti chaos. Značky si najednou dovolují vypadat nedodělaně, rozbité, upřímné. A ono to funguje.

Proč je to víc „sexy“ než perfekcionismus?

Lidi už nevěří reklamě, přestávají důvěřovat značkám, které působí příliš čistě, a odmítají se nechat dál krmit naleštěnou bídou. Anti-branding proto hraje na úplně jiné struny: ukazuje značku bez filtru, přiznává chyby, ironizuje vlastní existenci a staví na hodnotách, které mají přesah. V téhle hře nejde o to být nejvíc cool, ale o to působit opravdově. A v momentě, kdy všichni křičí dokonalostí, vyčnívá právě ten, kdo si dovolí působit nedokonale.

Když značka řekne „nekupuj nás“

Stačí se podívat na kampaně, které to dokázaly. Doritos třeba vyhodilo vlastní logo z obalů i reklam a nechalo jen trojúhelníky, čímž vsadili na to, že značka je natolik známá, že se pozná sama. A lidi o tom fakt začali mluvit a logo, které zmizelo, paradoxně dostalo víc pozornosti než kdy jindy.

Brandless od Doritos

Hinge, aplikace na randění, se rozhodla propagovat svůj produkt tak, že uživatelům vzkazuje, že by ho měli co nejdřív smazat. „Designed to be Deleted“ je přesný příklad paradoxu, který v marketingu funguje. Sice to zní nelogicky, ale právě proto to lidi milují.

Patagonia šla ještě dál, když na Black Friday vyzvala zákazníky, aby si jejich bundu raději nekupovali, pokud ji opravdu nepotřebují. Místo instantního prodeje získali respekt a pozici značky, která nestaví na konzumu, ale na hodnotách.

A pak tu máme značku Oatly, která si ze své vlastní reklamy dělá srandu. Říkají rovnou: „Jo, tohle je reklama a vypadá to jako street art, protože jsme to tak chtěli.“ Tím pádem už není třeba hledat autenticitu, protože oni ji servírují i s touhle nadsázkou.

Proč si na to musíš dát sakra pozor

Anti-branding ale není hračka pro každého. Pokud tě nikdo nezná, těžko si můžeš dovolit vymazat logo a doufat, že lidi tvou značku poznají. A pokud nemáš postoj, hodnotu nebo misi, na které to celé postavíš, může to působit jako trapná póza. Je totiž rozdíl mezi upřímnou surovostí a kalkulovaným „dělejme chaos, ať to vypadá fresh“. Anti-branding se může stát klišé ve chvíli, kdy ho začne dělat každý druhý, a velmi rychle se z něj stane jen další marketingový trik. Proto funguje jen tehdy, když je autentický a má jasný smysl. Ať už jde o kritiku konzumerismu, upřímnost vůči zákazníkům nebo odvahu jít proti proudu.

Čekuj naše NEXUSFESTO (manifest)

Anti-branding a NEXUSMAG

Tohle všechno je důvod, proč se o anti-brandingu vyplatí psát právě v NEXUSMAGu. Protoženejsme korporátní blogísek, který ti bude vyjmenovávat zaručené tipy, jak si vylepšit logo. Chceme ukázat, že branding není o hezkých barvách a dokonalé typografii, ale o odvaze. O schopnosti říct: „To jsme my! Se všemi chybami, paradoxními rozhodnutími nebo občas i s logem, které vlastně ani nepotřebujeme.“ Anti-branding je zrcadlo dnešní doby. Ukazuje, jak moc jsme přesyceni perfekcí, a že právě rebelství může být tím, co značku odliší.

Stejně jako značky, které si dovolí jít proti pravidlům, i NEXUSMAG stojí na tom, že se nesnažíme být uhlazenou verzí marketingového a kreativního světa. Jsme rebelové, kteří raději ukážou chaos než další naleštěnou bídu.