Co zůstane po naší digitální civilizaci? Rhys Himsworth na to v berlínské BBA Gallery odpovídá objekty připomínajícími pravěké monolity. Výstava Menhir, otevřená 13. listopadu, proměňuje elektronický odpad v sochařské formy a propojuje geologii s technologickou výrobou.
Archeologie budoucnosti z vyřazené elektroniky
Velšský umělec pracuje s malbou, tiskem, sochou i digitální výrobou. V nové sérii se vrací k menhiru – vztyčenému kameni, který přežil dobu svého vzniku, ale jehož původní význam už nemusíme znát. Himsworth zkoumá, jak se minerály vytěžené ze země mění v součástky každodenních zařízení. Objekty tak připomínají geologické řezy, mapy i možné artefakty budoucnosti.
Technologie má pořád velmi fyzickou stopu
Část děl vzniká z rozdrcených elektronických součástek, pryskyřice a digitálně opracovaných panelů. Nejde o dekorativní recyklaci, ale o změnu perspektivy: zařízení, která považujeme za nehmotnou součást digitálního života, se vracejí do galerie jako materiál a záznam těžby. Podobně jako v našem textu o Flipper Zero jako uměleckém objektu se technologie přestává tvářit jako pouhý nástroj. K fyzické stránce tvorby navazuje také příběh studia Laika a jeho stop-motion řemesla.
































