Obě knihy dokládají, že patriarchální představy o tom, jaký má být „správný“ muž nebo žena, nepoškozují jen ty, kdo do nich nezapadají, ale svazují celou společnost.
Může monstrum mluvit? je první knihou španělského filosofa a kurátora Paula B. Preciada, jedné z nejvýraznějších postav současného queer a trans myšlení, která vychází v češtině. Strhující esej, jež vznikla z vypískané přednášky před tisícovkami psychoanalytiků a psychoanalytiček, boří představy o přirozenosti binárního dělení lidí na muže a ženy. Vůle ke změně: Muži, maskulinita a láska americké spisovatelky a feministické teoretičky bell hooks čtivě a z osobní perspektivy ukazuje, že tzv. toxická maskulinita pramení z nedostatku lásky a prostoru projevovat emoce.

Vizualizace knihy © Tereza Hejmová, Jana Hrádková, foto © Jonáš Verešpej
Knihy vycházejí v edici navigace, ve které tranzit.cz přináší překlady zásadních teoretických a feministických textů současnosti a 20. století – vyšly v ní mj. knihy Sophie Lewis, McKenzie Wark, Silvie Federici, Marcela Duchampa či Bruna Latoura.

Paul B. Preciado © Catherine-Opie; bell hooks © Monica Almeida
Monstrum na psychoanalytickém gauči
Jak jsme dospěli k tomu, že společnost dělíme jen na ženy a muže? Je to vědecky prokázaná pravda nebo daný biologický fakt? Komu takové rozdělení slouží? A zajišťuje všem svobodný a rovný život? Španělský filosof Paul B. Preciado vystoupil v roce 2019 v Paříži před třemi a půl tisíci psychoanalytiků a psychoanalytiček z asociace École de la Cause Freudienne. Přišel k nim jako trans muž, tedy jako někdo, koho psychoanalýza dlouho považovala za nemocného, „nedokonalého“ nebo sexuálně deviantního. Publikum ho vypískalo dřív, než stihl domluvit. Svou přednášku proto sepsal do podoby knižní eseje. Ostrá kritika míří na obor, který v první polovině 20. století pomohl vytvořit nástroje, jimiž se z trans a intersex lidí stali pacienti. Kniha Může monstrum mluvit? ukazuje, jaké historické, politické a společenské okolnosti vedly k představě, že existují jen dvě pohlaví a dva gendery, a vysvětluje, proč tento společenský řád založený na rozdílnosti musí skončit.
Překlad: Olga Pek / Editorka: Nela Pietrová / Korektury: Kamila Sýkorová / Produkce: František Fekete / Doslov: Sabina Vassileva a Magdaléna Michlová / Grafika: Tereza Hejmová, Jana Hrádková / Dílo na obálce – Tina Bxtq, Postangelic, 2024, performance, foto Kristína Opálková
Potřebují muži feminismus víc než ženy? Vůle ke změně: Muži, maskulinita a láska
Afroamerická feministka, pedagožka, aktivistka a spisovatelka bell hooks (1952–2021) v knize Vůle ke změně: Muži, maskulinita a láska čtivě vysvětluje, jak patriarchální kultura pošlapává u mužů schopnost se emocionálně projevovat, což má nedozírné důsledky pro celou společnost. Skutečně zdravé mezilidské vztahy lze pěstovat jedině tehdy, pokud se všichni, a zejména muži, otevřou vnitřní feministické proměně. Jiný svět je možný – takový, v němž vztahy nestojí na nadvládě a poslušnosti, ale na rovnosti, péči a vzájemnosti, a muži do něj patří stejně jako ženy. Feministická maskulinita je způsob, jak být mužem bez potřeby ovládat, být tvrdý nebo potlačovat emoce. Cílem feminismu je svět bez útlaku, kde se lidé k sobě chovají s láskou a respektem, a ne podle toho, kdo má nad kým moc. Kniha jedné z nejvlivnějších představitelek černošského feminismu nabízí podnětné myšlenky a odpovědi nejen mužům, kteří nedokážou pochopit, proč se i jako vítězové heteronormativního patriarchálního společenského uspořádání cítí nešťastní.
Překlad: Anna Kudrnová / Editor: František Fekete / Korektury: Věra Becková / Produkce: Karin Akai / Grafika: Tereza Hejmová, Jana Hrádková / Díla na obálce – Jan Durina, Bez názvu, 2021, digitální fotografie; Jan Durina, Gate (Antoine), 2015, digitální fotografie
Obě knihy si lze předobjednat za nejlepší cenu samostatně nebo ve výhodných balíčcích v crowdfundingové kampani na Donio. Obálku a sazbu navrhla dvojice designérek Tereza Hejmová a Jana Hrádková a každý titul vychází ve dvou variantách obálky. Kniha bell hooks nese reprodukce dvou fotografií Jana Duriny, interdisciplinárního umělce, v jehož intimním díle se zrcadlí témata osamělosti, ztráty a zranitelnosti. Na obálce knihy Paula B. Preciada jsou fotografie z performance Postangelic, kterou v pražské galerii 35M2 realizovala Tina Bxtq – umělkyně, jež zkoumá kvír tělo jako proměnlivý, regenerující se materiál na pomezí lidského a nelidského, roztomilého a monstrózního.
Obě knihy dokládají, že patriarchální představy o tom, jaký má být „správný“ muž nebo žena, nepoškozují jen ty, kdo do nich nezapadají, ale svazují celou společnost.
Může monstrum mluvit? je první knihou španělského filosofa a kurátora Paula B. Preciada, jedné z nejvýraznějších postav současného queer a trans myšlení, která vychází v češtině. Strhující esej, jež vznikla z vypískané přednášky před tisícovkami psychoanalytiků a psychoanalytiček, boří představy o přirozenosti binárního dělení lidí na muže a ženy. Vůle ke změně: Muži, maskulinita a láska americké spisovatelky a feministické teoretičky bell hooks čtivě a z osobní perspektivy ukazuje, že tzv. toxická maskulinita pramení z nedostatku lásky a prostoru projevovat emoce.

Vizualizace knihy © Tereza Hejmová, Jana Hrádková, foto © Jonáš Verešpej
Knihy vycházejí v edici navigace, ve které tranzit.cz přináší překlady zásadních teoretických a feministických textů současnosti a 20. století – vyšly v ní mj. knihy Sophie Lewis, McKenzie Wark, Silvie Federici, Marcela Duchampa či Bruna Latoura.

Paul B. Preciado © Catherine-Opie; bell hooks © Monica Almeida
Monstrum na psychoanalytickém gauči
Jak jsme dospěli k tomu, že společnost dělíme jen na ženy a muže? Je to vědecky prokázaná pravda nebo daný biologický fakt? Komu takové rozdělení slouží? A zajišťuje všem svobodný a rovný život? Španělský filosof Paul B. Preciado vystoupil v roce 2019 v Paříži před třemi a půl tisíci psychoanalytiků a psychoanalytiček z asociace École de la Cause Freudienne. Přišel k nim jako trans muž, tedy jako někdo, koho psychoanalýza dlouho považovala za nemocného, „nedokonalého“ nebo sexuálně deviantního. Publikum ho vypískalo dřív, než stihl domluvit. Svou přednášku proto sepsal do podoby knižní eseje. Ostrá kritika míří na obor, který v první polovině 20. století pomohl vytvořit nástroje, jimiž se z trans a intersex lidí stali pacienti. Kniha Může monstrum mluvit? ukazuje, jaké historické, politické a společenské okolnosti vedly k představě, že existují jen dvě pohlaví a dva gendery, a vysvětluje, proč tento společenský řád založený na rozdílnosti musí skončit.
Překlad: Olga Pek / Editorka: Nela Pietrová / Korektury: Kamila Sýkorová / Produkce: František Fekete / Doslov: Sabina Vassileva a Magdaléna Michlová / Grafika: Tereza Hejmová, Jana Hrádková / Dílo na obálce – Tina Bxtq, Postangelic, 2024, performance, foto Kristína Opálková
Potřebují muži feminismus víc než ženy? Vůle ke změně: Muži, maskulinita a láska
Afroamerická feministka, pedagožka, aktivistka a spisovatelka bell hooks (1952–2021) v knize Vůle ke změně: Muži, maskulinita a láska čtivě vysvětluje, jak patriarchální kultura pošlapává u mužů schopnost se emocionálně projevovat, což má nedozírné důsledky pro celou společnost. Skutečně zdravé mezilidské vztahy lze pěstovat jedině tehdy, pokud se všichni, a zejména muži, otevřou vnitřní feministické proměně. Jiný svět je možný – takový, v němž vztahy nestojí na nadvládě a poslušnosti, ale na rovnosti, péči a vzájemnosti, a muži do něj patří stejně jako ženy. Feministická maskulinita je způsob, jak být mužem bez potřeby ovládat, být tvrdý nebo potlačovat emoce. Cílem feminismu je svět bez útlaku, kde se lidé k sobě chovají s láskou a respektem, a ne podle toho, kdo má nad kým moc. Kniha jedné z nejvlivnějších představitelek černošského feminismu nabízí podnětné myšlenky a odpovědi nejen mužům, kteří nedokážou pochopit, proč se i jako vítězové heteronormativního patriarchálního společenského uspořádání cítí nešťastní.
Překlad: Anna Kudrnová / Editor: František Fekete / Korektury: Věra Becková / Produkce: Karin Akai / Grafika: Tereza Hejmová, Jana Hrádková / Díla na obálce – Jan Durina, Bez názvu, 2021, digitální fotografie; Jan Durina, Gate (Antoine), 2015, digitální fotografie
Obě knihy si lze předobjednat za nejlepší cenu samostatně nebo ve výhodných balíčcích v crowdfundingové kampani na Donio. Obálku a sazbu navrhla dvojice designérek Tereza Hejmová a Jana Hrádková a každý titul vychází ve dvou variantách obálky. Kniha bell hooks nese reprodukce dvou fotografií Jana Duriny, interdisciplinárního umělce, v jehož intimním díle se zrcadlí témata osamělosti, ztráty a zranitelnosti. Na obálce knihy Paula B. Preciada jsou fotografie z performance Postangelic, kterou v pražské galerii 35M2 realizovala Tina Bxtq – umělkyně, jež zkoumá kvír tělo jako proměnlivý, regenerující se materiál na pomezí lidského a nelidského, roztomilého a monstrózního.

O
tranzit.cz
Iniciativa pro současné umění tranzit․cz byla založena v roce 2002. Jejím dlouhodobým cílem je přispívat k přístupnému a participativnímu rozvoji kritické kultury. tranzit․cz pořádá výstavy, umělecké a kurátorské rezidence a diskurzivní programy. Iniciativa tranzit․cz je od svého založení součástí středoevropské sítě tranzit.org a je také zakládajícím členem East Europe Biennial Alliance. Od roku 2020 tranzit․cz pořádá pražské bienále Ve věci umění a od roku 2022 festival performativního umění. V rámci publikační činnosti tranzit․cz vydal české překlady textů z oblasti kritické a feministické teorie, filozofie, teorie umění a experimentální prózy (např. Silvia Federici, McKenzie Wark, Sophia Giovannitti, Sophie Lewis, Shulamith Firestone, Audre Lorde, Frantz Fanon, Bruno Latour, Marcel Duchamp, Didier Eribon, Chris Kraus, Hakim Bey, John Cage, David Graeber, Carla Lonzi, Nicolas Bourriaud) a knihy českých umělců a umělkyní, jako jsou Eva Koťátková, Kateřina Šedá, Pavel Humhal a Jiří David. tranzit․cz také provozuje online knihkupectví knihy.matterof.art a vydává podcast o současném umění Raut. Hlavním partnerem sítě tranzit․org je nadace ERSTE.
































